Navigace

Obsah

Horky a dějiny

Historie Horek je zpracována ve stati o horeckém kostelu. Následující kalendárium přijměte jako doplnění a připomenutí zajímavých událostí, které byly významné pro celou zemi a Horky jich byly účastny:


1356 – Císař Karel IV. dal klášteru v Drobovicích hrdelní právo. Popravy oběšením se od té doby konaly na Bambousku, kterému se říkalo šibeniční vrch.
1415 – Pan Lidhéř z Horek spolupodepisuje a přidává pečeť na stížní list proti upálení Mistra Jana Husa do Kostnice.
1421 – Po porážce u Chotěboře (3. února) se 4. února na Horkách vzdalo vojsku císaře Zikmunda mnoho husitů. Mincmistr Mikeš Divůček jich na místě nechal upálit více než 40, celkově bylo na Horkách, v Chotěboři a v Lochách u Čáslavi upáleno dohromady více než 700 husitů. Zbylí byli zaživa naházeni do kutnohorských šachet.

1532 – Na Horkách se připomíná krčma a rybníky.
1618 – V okolí Horek došlo k jednomu z prvních bojových střetů třicetileté války. Císařské vojsko v síle asi 10 000 mužů, vedené Francouzem Jindřichem Dampierem a posilněné lidmi knížete Albrechta Nizozemského se položilo u Bratčic (jejich obyvatelstvo se rozuteklo), zatímco stavovské vojsko pod vedením Jindřicha Matyáše Thurna a hrabat z Felsu, Mansfeldu a Hohenlohe rozbilo tábor na Bambousku u Horek. Obě vojska se opevnila příkopy a náspy a od 10. do 16. září se vzájemně ostřelovala z těžkých kusů a napadala v drobných šarvátkách. Ztráty císařských byly větší a vázlo jim zásobování, takže byl Dampier dne 16. září nucen ustoupit k Pelhřimovu. Horky i s kostelem lehly (stejně jako Potěhy, Bratčice a Žaky) během bojů popelem.
1754 – Staví se nová císařská erární silnice, přeložená od Potěh a Bratčic. Na Horkách vzniká „formanka“ – zájezdní hospoda a nastávají jí zlaté časy.
1869 – Šestého prosince je otevřena železniční trať Kolín – Golčův Jeníkov.
1872 – Toho roku byla prý tak příznivá zima, že ještě 15. prosince kvetl na poli koukol.
1875 – Zima byla naopak tak krutá, že od listopadu až do února nemohla kvůli množství sněhu jezdit ani dráha.
1884 – V okolí Horek řádila spála a neštovice.
1886 – Protože v zemi nastala cukrovarnická krize (velká úroda cukrovky a pád cen), začaly se na okolních polích pěstovat průmyslové a obchodní plodiny jako len, kmín a čekanka. Naši předkové si uměli poradit.
1910 – Množství lidí pozorovalo v květnu průlet Halleyovy komety Sluneční soustavou. (Byla to skvěla záminka, jak někoho vytáhnout po setmění na pole za vsí.)
1911 – Na Horkách byla slavnostně otevřena železniční zastávka, pro budoucí rozvoj obce to znamenalo velmi mnoho.
1914 – Začala první světová válka. Obyvatelstvo v jejím důsledku velmi strádalo, ceny základních potravin se každý rok více než zdvojnásobovaly. Stál-li metrák brambor v roce 1915 osm korun, v roce 1918 už to bylo osmdesát.
1918 – Poslední válečný rok a rok bídy. Muži byli na frontě (rukovali už i 18ti letí), nedostatek pracovních sil částečně nahrazovali váleční zajatci.
1919 – Skvělý rok pro školáky. Kvůli nedostatku topiva se neučilo od listopadu do února a kvůli žním se prázdniny prodloužily až do 16. září. Konala se sbírka na zlatý poklad republiky, vynesla několik stříbrných úlomků a mincí a jednu zlatou náušnici.
1920 – Konaly se první volby do poslanecké sněmovny a senátu nové republiky. Na Horkách vyhráli socialisté.
1921 – Proběhl odvod branců. Kronikář zachytil, že „...podle předválečného zvyku se opíjejí, domů přicházejí v kymácejících se řadách s hulákáním a zpěvem za doprovodu harmoniky.“
1923 – Nastalo takové přemnožení chroustů a housenek, že byla za jejich ničení vypsána odměna.
1924 – Při převozu řepy z Horek se utrhly dva vagóny a hnaly se ohromnou rychlostí k Čáslavi. Jeden vagón se podařilo vykolejit, druhý se srazil s vlakem. Bohužel při srážce zemřel topič.
1927 – Václav Kutílek otevřel na Horkách u železniční stanice restauraci. Nebylo to jednoduché, protože pozemek pod ní byl dvakrát vyvlastněn a o jejím bytí a nebytí rozhodoval soud až v Brně.
1929 – V zimě bylo až –40 stupňů Celsia, léto zase provázela ohromná vedra a 4. července přišla smršť, která brala střechy, lámala stromy a převracela auta. Pestrý rok.
1933 – Přemnožily se myši.

 

"Historie stará 800 let", která vycházela v časopise Horky Times  ke stažení zde

 


Slavní horečtí adresáti. Dva muži, kteří žili na Horkách, si dopisovali s nejslavnějšími osobnostmi své doby a české historie vůbec.

1) Lidhéř z Horek

Pana Lidhéře zmiňuje Hus mezi nejvěrnějšími přáteli v úplně posledním dopisu do Čech, který napsal v předvečer smrti 5. července 1415. Jeho znění přetiskujeme z knihy Listy dvou Janů, ELK, Praha 1949

2) Josef Horák

Poslanec Zemského sněmu v Praze, statkář a člen vedení Hypoteční banky a mj. také předseda potěžského hasičského a ochotnického spolku Josef Horák si v roce 1893 psal s Tomášem G. Masarykem.