Popis kostela

Popis kostela sv. Václava na Horkách

Filiální kostel sv. Václava stojí na nevysokém, nicméně zdaleka patrném návrší a je obklopen hřbitovem, ohrazeným kamennou zdí. Na západní straně má věž, vystupující celým svým objemem z půdorysu stavby. Báň věže nemá lucernu. V polovině výšky je rozdělena římsou. Presbytář plynule navazuje na loď kostela a má na východě okosená nároží. Na severní straně presbytáře je přistavěná sakristie, rovněž s okosenými nárožími. Sedlová střecha kostela je na východě ukončena valbou; v ní je dost výrazný vikýř ve tvaru volského oka. Rovněž stříška nad sakristií je vepředu ukončená valbou.

Vnějšek kostela má jednoduchou pozdně barokní úpravu. Podélné stěny jsou prolomeny širokými okny se segmentovými záklenky a se sešikmenými vnitřními špaletami. Průčelí ukončuje jednoduchá fabionová hlavní římsa. Plochy lodi a presbytáře jsou členěny lesénovým rámem. Kolem oken jsou šabrány pozdně barokního tvaru. Vstup je rámován plochým portálem s jednoduchou nadpražní výplní. Nachází se pod levým oknem jižní strany lodi. Věž je ukončena vysokou bání a její spodní patra jsou bez oken; okna má pouze nejvyšší, zvonové patro. Členění průčelí věže je obdobné, jako u lodi. Jednoduchý rastr vytvářejí lezénové rámy v kombinaci s plochými mezipatrovými římsami. Okna zvonového patra jsou lemována jednoduchými šambránami s klenáky nad vrcholy záklenků.

Současná barevnost kostela ve světle a tmavě okrové byla při poslední opravě volena spíše z estetických důvodů. Protože nebyly zachovány starší omítky, chyběly stopy po původní barevnosti, podle které by se správně nové barevné pojetí mělo řídit.

Vnitřek kostela má jednoduchý charakter. Presbytář není nijak oddělen - chybí vítězný oblouk. Nad západní stranou lodi je hudební kruchta, přístupná z 1. patra věže otvorem s obloukovým záklenkem. Pod kruchtou se zhruba ve středu délky západní stěny nachází půlkruhově ukončený vstup do věže. Jednotlivá podlaží věže jsou přístupná po dřevěných žebříkových schodech. Sakristie je přístupná pravoúhlým jednoduchým otvorem z presbytáře - chybí obvyklý vstup do sakristie zvenku. Vedle něj je ve zdivu nika v půlkruhovým ukončením a podobná je i v protilehlé stěně. V kostele zaujme cihelná dlažba podlahy. Jinak působí interiér kostela po několikerém vykradení velmi střídmě, až stroze.

Pravoúhlým otvorem, v němž dnes nejsou dveře, vstoupíme do prostoru sakristie. Zaujme zde stejně jako v lodi cihelná dlažba. Prvkem zachovaným z původní výstavby z poloviny 18: století je trámový záklopový strop. Z rohu sakristie nastupujeme po dřevěném schodišti na kazatelnu, orientovanou do lodi kostela. Žebříkové schody působí starobyle a rovněž mohou být součástí barokního stavebního vybavení.

Hudební kruchta je barokní, současná s výstavbou kostela v polovině 18. století. Má charakteristický prolamovaný půdorysný tvar. Parapet kruchty, sokl a madlo jsou římsovitě profilovány. Výplně parapetu jsou z prken, vyřezávaných do tvaru balustrů. Z lodi kostela působí zábradlí rustikálně, ale z kruchty si můžeme prohlédnou některé pěkné detaily dobové řemeslné práce. Varhany na kruchtě chybí.

Dřevěná rokoková kazatelna, zavěšená na severní straně lodi a přístupná ze sakristie, pochází z poloviny 18. století. Dřevo je novodobě polychromované, polychromie ploch imituje mramor a ozdobné prvky jsou vyzlaceny. Horní stříška kazatelny (baldachýn) je provizorně uložena v sakristii.

Hlavní oltář je kromě menzy (podstavce) dřevěný. Novodobá polychromie imituje mramor v hnědé barvě, ornamentika je zlacená. Oltář s tabulovým retáblem je rokokový, pravděpodobně z poloviny 18. století. Zděná menza má dnes omítaný povrch, ale původně zřejmě také měla dřevěný plášť. Svatostánek, tj. skříňka pro uložení hostií, na oltáři chybí.

Ve středu tabulového retáblu oltáře je novodobý obraz sv. Václava, který zakryl prostor po ukradení předchozího obrazu. Po stranách retáblu jsou v dolní části protějškové barokní sochy světců. Sochy jsou dřevěné, vzadu vydlabané. Nemají původní polychromii. Vlevo stojí sv. Jan Nepomucký, socha světce napravo, s monstrancí a s oslíkem u nohou snad představuje sv. Aloise z Gonsagy - atribuce není zcela jistá.

Nad obrazem sv. Václava vidíme v nástavci oltáře sochu chlapce Ježíše se zemskou koulí v levé ruce, na paprsčitém pozadí. Po stranách sochy bylo původně pět andílčích hlaviček, které podle všeho byly ukradeny. Na vnějších stranách oltářního nástavce jsou na zalomené římse retáblu dvě sochy sedících světců, vlevo sv. Josef a na protější straně sv. Barbora. Obě sochy mají poněkud výraznou novou barevnou úpravu.

Z uměleckého vybavení kostela zbývá již pouze krucifix, který visí na jižní stěně lodi. U paty Krista je letopočet 1897, tělo Krista však může být řezbou ještě mladšího původu.

V kostelní lodi je osazeno pět dřevěných lavic, které se od sebe tvarem i výzdobou odlišují. Podle všeho jde o méně náročné truhlářské výrobky z doby barokní přestavby kostela.

Zdroj: Karel Kibic