Rovnou na obsah Rovnou na menu
Menu
Obec Horky
Horkyu Čáslavi

Úvod

Obec Horky se nachází 7 km jihovýchodně od Čáslavi v otevřené zemědělsky využívané krajině. Plochá krajina v okolí Čáslavi je nazývána Čáslavská kotlina; představuje úzký výběžek polabské nížiny, který na jihovýchodě a jihozápadě pozvolna přechází v pahorkaté Posázaví a Českomoravskou vrchovinu, zatímco na severovýchodě je ohraničen srázem Železných hor. Kostel sv. Václava stojí na táhlém, nicméně z dálky patrném pahorku, který svou nadmořskou výškou mírně přesahuje 300 m. Tento vrch představuje jeden z prvních výběžků Českomoravské vrchoviny.

Dnešní obec se rozrostla na planině jižně od kostela a její zástavba je převážně novodobá. Rozvoj obce podpořila výstavba hlavní železniční tratě v 80. letech 19. století (zastávka na Horkách byla na trati zbudována roku 1911). Ze starší venkovské zástavby není zachováno mnoho. Udivuje absence klasických zemědělských usedlostí. Částečně je dochován hospodářský dvůr Karlov, které stojí při železniční trati, zaujme zejména starobylá barokní sýpka uprostřed dvora.

Okolní kraj byl odedávna poznamenán lidskou činností. Byl osídlen prakticky nepřetržitě od mladší doby kamenné, představoval však spíš okraj osídlení, které se koncentrovalo v souvislém pásu okolo Labe. Střediskem osídlení byla takřka od počátku naší historie Čáslav. Předchůdcem středověkého města bylo již od 8. století hradiště, které se později stalo významným správním centrem. V raném středověku se zde křížilo několik důležitých cest. Z jedné strany přicházela od cesta od Malína, která dále pokračovala na Kolín, Český Brod a Prahu. Tato cesta se zde dělila do několika směrů. Od Čáslavi vedla cesta trstěnická na Heřmanův Městec, Chrudim, Poličku a dále na Olomouc a Brno. Druhou cestou byla cesta haberská, poblíž které ležely i Horky. Vedla přes Jeníkov, Habry, Brod, Štoky do Jihlavy. Její variantou byla cesta libická ve směru na Chotěboř a Žďár nad Sázavou.

Neudivuje tedy, že první zmínka o osadě Horky je velmi stará. Pochází z roku 1268, kdy je na Horkách připomínán plebán (farář). Tato zmínka dokládá i budovu kostela; tehdejší venkovské fary byly nazývány plebanie. Při opravě průčelí kostela v roce 2001 byl prováděn průzkum průčelí v místech, kdy byly sejmuty starší omítky. Tento průzkum doložil, že dnešní barokní kostel v sobě obsahuje zbytky románské stavby, připomínané k roku 1268. Je přitom pravděpodobné, že kostel v tu dobu stál již nějaký čas; podobné kostely se v okolí stavěly do počátku 13. století a spíše před rokem 1200.

Tomuto velmi starému původu obce nasvědčuje i popsaný charakter obce, bez návsi a klasických venkovských usedlostí. Obecně se soudí, že nejstarší středověké vesnice u nás se skládaly z roztroušených dvorců. Pokud byl v takové obci kostel, zaujal obvykle nejvyšší místo a zemědělské dvorce byly nepravidelně rozesety kolem něj. Síť osídlení byla pak ve 13. a 14. století doplňována o nově zakládaná města a vesnice. Stejně jako nově založená města, i vesnice zakládané v této době měly pravidelnější rozvrh. Dobře si to uvědomíme, srovnáme-li plán Horek s plánem sousedních Potěh. Velké usedlosti jsou tam pravidelně rozestaveny kolem velké obdélné návsi; v jednom z jejich krajů stojí kostel. Prostor návsi dnes nevnímáme jako jeden celek, protože přibližně do jeho středu byla postavena škola.

Kostel na Horkách stojí na návrší a původní obec se v raném středověku rozkládala někde pod ním. Nemůžeme o ní mnoho říci. Archeologické průzkumy zaniklých vesnic, kterých se u nás celá řada, nebo vesnic zanikajících v souvislosti s těžbou uhlí v severních Čechách, však naznačují, že rozmístění zástavby se po staletí příliš neměnilo. Můžeme si tedy představovat, že obec nebyla o mnoho jiná, než ukazuje její nejstarší plán, který pochází z roku 1838 a je nazýván "plán stabilního katastru".

Horecký kostel má tedy velmi starý původ a náleží k nejstarší vrstvě našich památek. Nedochoval se však ve své původní podobě. Během své historie přišel o farní funkci a několikrát zpustnul tak, že musel být opraven takřka od základů. Části románské stavby však byly zapojeny do mladších přestaveb a staly se tak organickou součástí památky.

Síť klášterů byla pak obohacována v neobyčejně plodném 13. století. V těsné blízkosti Horek vznikla roku 1242 komenda Řádu německých rytířů v Drobovicích.

Rozlišení románských kostelů je do značné míry obtížné, protože žádná stavba se nedochovala v původní podobě. Jejich rozeznání vyžaduje schopnost pozorování a zkušenost, nebo alespoň zájem. Horecký kostel je příkladem stavby, která se dochovala pouze částečně. Její románské stáří nerozlišili ani odborníci, kteří psali Soupis uměleckých památek Čech; zde je kostel popsán jako barokní novostavba z roku 1753. Přitom ale několik znaků pro starobylý původ kostela dost jednoznačně svědčí, zvlášť dáme-li je do souvislosti s první písemnou zmínkou o obci. Je to především poloha kostela na návrší a dále jeho půdorys s úzkou lodí a štíhlou věží, předstupující před západní průčelí. Dost typická je i návaznost pozdějšího presbytáře ke zdivu lodi. Presbytář kostela je totiž v obvyklých případech užší, než jeho loď. Kostel je v místě rozhraní lodi a presbytáře, které uvnitř většinou vyznačuje tzv. vítězný oblouk, typickým způsobem zúžen; odborným jazykem mluvíme o "odsazení" presbytáře. Pokud toto "odsazení" chybí, nezřídka to upozorňuje na složitý vývoj stavby. Téměř charakteristický je takový detail u románských kostelů, které byly později rozšířeny. Může zaujmout skutečnost, že byl přednostně rozšiřován prostor pro kněze, nikoliv prostor pro lid.

Obec

Svátek

Svátek má Liliana

Zítra má svátek Dorota

Aktuální počasí

dnes, neděle 25. 2. 2024
zataženo 9 °C 5 °C
pondělí 26. 2. zataženo 9/5 °C
úterý 27. 2. slabý déšť 11/6 °C
středa 28. 2. zataženo 7/5 °C

Návštěvnost

Návštěvnost:

ONLINE:2
DNES:102
TÝDEN:0
CELKEM:599657